Karel Táborský: CF MOTO udělalo za pár let obrovský progres

Karel Táborský je dlouholetý instruktor všech motoškol, které probíhají na Masarykově okruhu. Zároveň je i šéfredaktorem časopisu MOTOHOUSE. Na svém kontě má titul Mistra republiky ve volné třídě do 600ccm a zúčastnil se i mistrovství Evropy. Drží rychlostní rekord při táhnutí člověka za motorkou. Ocenění plaketou policejního prezidenta získal za dlouhodobý přínos pro bezpečnost silničního provozu. 

Karle Masarykův okruh je váš druhý domov. Kdy jste k němu přilnul a jak dlouho jste srostlý s motocyklem?

Moje love story s Masecem začala už v roce 1995, kdy jsem byl jako kluk poprvé na Velké ceně. Už tehdy jsem poznal, že tahle trať je výjimečná. Na motorce jsem začínal jezdit v deseti letech, klasicky na Fichtlu. Naplno se ale motorkám věnuji od roku 2001.

Na co je Masarykův okruh ideální? Je to závodění, výuka…?

Je to kombinace všeho. Okruh poskytuje vyžití pro každého. Pro motoškoly nám poskytuje to nejbezpečnější místo pro trénink a závodníkům zase unikátní layout zasazený do nádherného prostředí. Neznám snad nikoho, kdo by to v Brně neměl rád.

Máte raději uzavřený okruh nebo klasickou silnici a třeba i legendární Buchlovské hory u nás na Slovácku?

Rozhodně závodní dráhu, i když třeba 20 tisíc kilometrů ročně na motorce najezdím v běžném provozu. Samozřejmě byly doby, kdy jsem jezdil rychle i na silnici, ale z toho jsem už dávno vyrostl. Jsem toho názoru, že kdo si chce na motorce svézt opravdu rychle, měl by jet na okruh a nedokazovat si něco v provozu. Zrovna třeba Buchláky vůbec nechápu, proč jsou tolik oblíbené. Velký provoz, rychlé a nebezpečné zatáčky. Nemám to tam rád. Navíc když v okolí je tolik krásných cest, kde je úplný klid.

Který byl váš první jednostopý stroj?

Pionýr, který mi postavil táta. Základ byl ve Fichtlu, ale rám a tlumiče byly jiné. Dneska by se tomu řeklo, že je to flattrack. Na tom jsem začínal klasicky po loukách a polích.

Jezdíte i na CF MOTO, který je v portfoliu naší skupiny AUTO UH. Jak jste se k této asijské značce dostal?

Začal jsem CFMOTO vnímat vlastně hned, jak vstoupila na český trh, protože bylo okamžitě znát, že to myslí vážně. Za pár let značka udělala ohromný progres a z těch ne úplně lehkých a precizně postavených motorek se stala firma, která děla naprosto srovnatelný motorky s prémiovou produkcí. 

CF MOTO spolupracovalo s tradiční evropskou značkou KTM. Je na CF MOTO cítit rakouský rukopis?

V motorech určitě ano, já v nich tu KTM cítím, i když je znát, že CF mají jiný motormanagement. A líbí se mi, že používají i prémiové komponenty, protože když se dobře poskládají, tak je to půlka úspěchu.

Máte bohaté zkušenosti s žáky v motoškole. Je CF MOTO ideální motorkou pro začínajícího motorkáře?

Malá 450MT je skvělá, stejně jako naháče NK – ty bych rozhodně na rozježdění doporučil. Jsou dostupné, kvalitní a dobře padnou do ruky. To je na začátek strašně důležitý, aby měl člověk motorku, které se nemusí bát a pomůže mu.

Když srovnáte „žáky“ ve vaší škole. Vyvíjejí se nějak generačně? Jsou dnešní adepti řidičáku na motorku jiní než před lety?

Posunulo se to správným směrem z hlediska toho, že lidi jsou ochotni do sebe investovat, aby se na motorce zlepšili. To dřív moc nebylo. Mnozí si raději koupili nový výfuk místo toho, aby se snažili něco naučit. A tenhle přístup se určitě změnil. Super je, že chodí i mladí, hned po řidičáku, což je to nejlepší, co se může stát.

Úspěchy jste sklízel i na závodních okruzích. Byl pro vás závod víc radost, potěšení nebo adrenalin?

Závody sleduju od nějakých dvanácti let a vždycky mě fascinovaly. Už tehdy jsem věděl, že to jednou chci zkusit. Závodění je pro mě jistá forma vzrušení a vážím si toho, že jsem na závodech poznal hlavně to hezký a neprozávodil jsem dvě hypotéky, což se lidem kolem mě běžně stávalo.

S motorkou jste se pustil i do specialit jako je táhnutí člověka za motorkou. Jak jste na takový nápad přišel a musel jste toho taženého člověka hodně přemlouvat?

Právě že vůbec. David Bryknar mě tenkrát oslovil, že chce rekord zajet a potřebuje nějakého blázna, aby mu s tím pomohl. Taková nabídka se nedala odmítnout, takže jsme si plácnuli a povedlo se.

Silniční motorky jsou na silnicích k vidění stále častěji. Je potřeba být na adepty řidičáku v motoškole přísnější?

Nemyslím si, i když někdo tvrdí, že sportovní superbike na silnici nepatří, protože nejde využít jeho potenciál. Do jisté míry je to pravda, ale já mám na nich rád tu ohromnou zásobu výkonu kdykoliv a kdekoliv.

Policejní prezident vás ocenil za přínos pro bezpečnost silničního provozu. Jak by se měl motorkář na silnicích chovat, aby si užil kouzlo rychlých kol a zároveň neohrozil sebe i okolí?

Určitě je třeba nepřeceňovat svoje schopnosti, nechat ego doma a užívat si jízdu. V prvé řadě je potřeba mít připravenou motorku v dobrém stavu, jezdit v bezpečném a kvalitním oblečení a u jízdy neustále přemýšlet.

Máte nějaký svůj vysněný stroj, který jste ještě neosedlal?

Ostrý speciál MotoGP, což už teď vím, že se mi nikdy nestane. Jezdil jsem na tovární KTM z mistrovství světa MOTO3 a zkusil i tovární superbiky z WSBK. Ale GPčko, to mi o pár let uniklo.